Vynecháme zde objektivní okolnosti jako lokace a časové možnosti a zaměříme se na ty subjektivní.
Možná to bude znít hloupě, ale v první řadě dejte na pocit. Při učení se jazyku musí sedět „chemie“.
Podívejte se na fotku lektorky či lektora, jak je vám sympatický. Po první hodině si položte následující otázky: Měla hodina nějakou strukturu a cíl? Byli mi sympatičtí ostatní studenti? Vládl v hodině povzbuzující motivační duch? Bude mě to bavit s těmito lidmi i za půl roku? Líbí se mi učebnice a práce s ní?
Pokud vám vícero z toho nesedlo, zeptejte se ve škole na alternativu zvoleného kurzu. Pokud se rozhodnete pro jiný kurz, můžete přestoupit. A čím dříve upřednostníte subjektivní hladinu před objektivní, tím snazší bude se „chytnout“ v nové skupině. A také se neztratí vaše vnitřní motivace po pěti lekcích.
